Legionář Josef Kaiser

O této osobě z našeho rodokmenu jsem se rozhodl uveřejnit trochu podrobností, poněvadž si myslím že jeho životní příběh byl velmi neobyčejný, pro dnešní dobu velmi poučný a jistě si trošku slávy zaslouží.

Josef Kaiser se narodil 8.března 1877 v rodině Šimona Kaisera a Kateřiny narozené Luskové jako páté dítě na adrese Dolejší předměstí 67 v Domažlicích. Zápis o této události najdeme v matrice města Domažlic č. 76 na snímku 158. Ve sčítacích operátech z let 1880, 1890 a 1900 je příslušný na tutéž adresu jako při narození. Po vychození základní školy nastoupil na vyšší odbornou školu, kde se vyučil soustružníkem.

V roce 1914 narukoval k c.k. pěšímu pluku č. 35 do Plzně jako řadový voják a byl také odeslán na frontu do Ruska. Hned 30.8.1914 byl však u Opole zajat a internován do zajateckého tábora Jenakijevě. Tam také pracoval v rusko-belgickém strojírenském závodě. Později se stal „svodným“ v jedné světnici zajateckých kasáren a byl mu svěřen dozor nad pořádkem a obstaráváním životních potřeb pro ostatní zajatce.
Svoji přihlášku do československého vojska učinil dobrovolně a bez nátlaku v březnu 1916 jako jeden z prvních nadšenců pro obrození Československa. K tomu zejména přispěl časopis „Čechoslovák“ v němž byla učiněna výzva aby se zajatci přihlašovali do řad vznikajícího československého vojska. Také k tomu přispěly podmínky v zajateckých táborech, které podle výpovědi budoucích legionářů nebyly zrovna ideální.

jk_ jk__ jk___

V československém vojsku byl Josef Kaiser zařazen do 3 roty 5 pluku „T.G. Masaryka“ jako střelec. Dále prošel celým legionářským tažením proti bolševikům. Postupně bitvami v Nikolsko-Ussurijské oblasti, Severouralské frontě a Kungursko-Osinské frontě.

Od 4.7.1918 do 15.1.1919 se zúčastnil statečného boje československých legionářů o Sibiřskou magistrálu.

30.12.1918 byl povýšen na svobodníka.

Celým legionářským tažením prošel bez zranění.

Do vlasti se vrátil lodí Archer dne 28.srpna 1919.

17.5.1920 byl na základě demobilizačního příkazu z armády propuštěn a nastoupil na místo úředníka úřadu v Pěrečně u Užhorodu na Podkarpatské Rusi, ale to už je jiná historie.

V letech 1921 a 1923 se mu v manželství s Josefinou Kvasničkovou narodili dva synové: Šimon a Tomáš.

S odstupem času se zdají činy čs. legionářů, především jejich odvaha, mnohdy nepředstavitelné. Jejich nezistné nasazení za národní zájmy a idealismus, tolik postrádané naší současnou společností, jsou připomínkou morálního dluhu. Nemálo bylo také těch, kteří neměli to štěstí jako Josef Kaiser a ze zákopů se nevrátili a zůstali v zákopech v rozsáhlých prostorách Ruska od Karpat přes Povolží a Ural až po Irkutsk a Vladivostok. Jsou vzpomenuti pamětními deskami na rodných domech i na náhrobcích venkovských hřbitovů či na pomnících padlých.

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *