Rod Prexlů a Lerchů

Z důvodu, že jsem narazil na asi nejobsáhlejším fóru o genealogii na českém internetu http://genealogie.taby.cz/ na zmínku o starém rodu Prexlů z obce Pích u Hlavňovic u Sušice tedy v bývalém Královském hvozdu, rozhodl jsem se něco o tomto místě zde zveřejnit. Prexlové jsou spřízněny s rodem Lerchů, kteří se objevují v rodokmenu mojí manželky.

Moje vyprávění začíná u Andrease Lercha, který se narodil kolem roku 1710 na mě dosud neznámém místě. Roku 1739 se mu narodil syn Řehoř. Který si roku 26.1.1768 bere pannu Theresii v místě v matrice zapsané jako Království.

Zde bych se pozastavil a popsal, co to vlastně Království bylo.

Dnes je termínem Královský hvozd označován západní okraj Šumavy, konkrétně výrazný horský hřbet na česko-bavorských hranicích zvedající se mezi Železnou Rudou a Nýrskem nad údolím Úhlavy mezi vrcholy Svaroh a Ostrý, geologickým složením (svor) odlišný od okolních hřebenů.

Historicky byl termín Královský hvozd daleko širší. Jednalo se o právně samostatné pohraniční území při česko-bavorské hranici od osady Svatá Kateřina na západě až po hranice českého státu s Pasovským biskupstvím (poblíž pramene Vltavy) na východě.

Původ názvu této oblasti (Královský hvozd, německy Künischer Waldhwozd nebo jen Hwozd) můžeme hledat v neprostupném hraničním pralese, který odděloval České království od Bavorska. Ze strategických důvodů patřil od nepaměti českému králi.

Staré kroniky tvrdí, že zde první osady vznikly již kolem roku 1040 za vlády Břetislava I. Ten údajně nařídil, aby se v pohraničním pralese, zvaném Královský Hvozd, usazovali osadníci, jejichž povinností bylo „po lesích choditi a nepřítele pozorovati, a pokud by do Čech vtrhnouti chtěl, záseky dělati“. Tato fakta však nepotvrzují jiné historické dokumenty, ani archeologické nálezy, které datují trvalejší osídlení Šumavy až do 14. stol.

První písemná zmínka o „lese královském“ pochází teprve z doby vlády Přemysla Otakara II., z roku 1273. Právě v tomto roce připojil „král železný a zlatý“ území mezi Nýrskem a Vimperkem trvale k českému státu. Král zde ale nehospodařil. Byl sice vlastníkem celého Hvozdu, ve finanční tísni jej však zastavoval svým stoupencům z řad šlechty, za což od nich získával nemalé sumy peněz. Postupně se území dostalo do trvalé zástavy a střídali se o něj různé rody, tzv. zástavní vrchnost.

Po roce 1610 narostly neshody mezi obyvateli Hvozdu a zástavní vrchností do takové míry, že hrozilo vypuknutí povstání. Proto se rozhodl císař Matyáš pro zrušení zástavy. Vrátil správci půjčené peníze (5000 kop míšeňských grošů), které získal od samotných obyvatel Královského Hvozdu, a písemně se jim zaručil, že již nebudou nikdy zastaveni a zůstanou na věčné časy pod ochranou panovníka země.

Tento stav však dlouho netrval. Už v roce 1619 se obyvatelé příhraničních lesů připojili k povstání českých stavů proti habsburskému císaři a slíbili věrnost protestantskému králi Fridrichu Falckému. Po porážce odboje na Bílé hoře byli potrestáni tím, že císař jejich území opětzastavil.
Pro usnadnění správy tak rozsáhlého území byla celá oblast rozdělena na 8 samostatných celků, tzv rychet (německy Gericht). Od západu k východu to byly rychty: Sv. Kateřina (St. Katharina),Hamry (Hammern), Hojsova Stráž (Eisestrasss), Javorná (původně česky Zejbiš,německy(Seewiesen), Zhůří (Haidl), Kochánov (Kochet), Stodůlky (Stadeln), Stachy (Stachau). Severní okraj probíhal přibližně po linii Nýrsko – Čachrov – Hartmanice – Rejštejn – Filipova Huť.

kochet

A zde v okolí Kochánova se dne 16.12.1768 narodil Řehoři a Theresii syn Jan, který si 9.12.1808 v obci Pích 9 bere Marii Annu Prexlovou příslušnici starého rodu Prexlů z obce Pích.

pich

Marie je dcerou Jakuba Prexla a Marie Hruškové. Jejími sourozenci jsou Jan (1773-1776), Josef (1775 – ?), Anna (1777 – ?) a Antonín (1779 – ?).

Jan Lerch umírá 22.2.1826 v Chotěšově u Velhartic v č.p. 19. Z jeho manželství s Marii Prexlovou se narodili Kateřina (1808 – ?), Martin (1813 – ?) a Josef (? – ?).

Martin Lerch si 1.2.1841 ve Velharticích bere za manželku Josefu Matějkovou (13.10.1812 – ?) z Chotěšova u Velhartic a postupně se jim narodí Petr (1841 – 1842), Matěj ( 1844 – ?) a Jan (1851 – 1888).

Syn Jan dne 22.1.1878 vstupuje do manželství ve Velharticích s Annou Zahrádkovou (1858 – ?) narozenou ve Stajanovicích. Anna pochází ze starého rodu Zahrádků ze Stajanovic. Jejím rodiči byli Jan Zahrádka a Anna Adamovská.

V manželství se narodí děti Jan (1880 – ?) a František (1884 – 1884) a dcera Justina (1881 – ?). Jan si dne 22.1.1907 na Čachrově bere za manželku Albínu Reitmajerovou (1888 – ?) z Pozorky u Čachrova č.p. 6. A tady mé pátrání v této větvi končí, protože se odstěhovali do vzdálených končin a mě se zatím nepodařilo toto místo objevit.

Rodokmen Lerchů

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *